Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tváře z minulosti

 

Neandertálská žena, jejíž ostatky byly nalezeny na Gibraltaru

 

50913133_310117389641497_634927476383940608_n.jpg

Rekonstrukce tváře Neandertálce

 

51260343_310133862973183_3331231863762059264_n.jpg

 

51373612_310138736306029_2702680343638441984_n.jpg

Cheddarský muž 

Cheddarský muž žil před 10 000 lety, tedy v období bezprostředně po odchodu prvních lidí z kontinentální Evropy na britské ostrovy. Jeho ostatky byly objeveny roku 1903 u města Cheddar v hrabství Sommerset.

 

50881520_310138752972694_3293829622101180416_n.jpg

 

Kostra byla nalezena v jeskyni, přičemž díky stabilním podmínkám jako je suchý a chladný vzduch, podařilo se zabránit degeneraci DNA. Jelikož se zde podařilo získat mimořádně zachovalý genetický materiál, bylo postupně provedeno několik testů DNA. Původně odborná veřejnost předpokládala, že cheddarský muž měl světlou kůži a plavé vlasy. Analýza DNA provedená před několika lety pak ukazovala na černé vlasy, avšak oči zbarvené do hněda a světlou kůži. V posledních letech byla analýza vzorků zdokonalena díky takzvané sekvenaci lidského genomu vyvinuté v posledních letech. Vzorky DNA byly nově odebrány pracovníky Přírodopisného muzea v Londýně. Konkrétně Selina Braceová odebrala vzorek ze skalní kosti v oblasti spánku a podařilo se tak získat kompletní genom. Na základě analýzy vzorzků badatelé londýnské univerzity UCL vytvořili rekonstrukci obličeje. Výsledkem je muž světle modrých očí a velmi tmavé pleti (!) Zdá se to být podivné, ale vedoucí výzkumu londýnského muzea Chris Stringeran upřesňuje, že na konci poslední doby ledové byl podobný zjev běžný. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D. Pokud jde o haploskupinu chedarského muže, tak ta byla analyzována jako U5, kterou dnes má přibližně 10% evropských mužů. Pro porovnání, tak "muž z ledovce" - Ötzi, žil kolem roku 3300 př.n.l., přesněji mezi lety 3359 a 3105 př.n.l., s 66% pravděpodobností, že zemřel mezi lety 3239 a 3105 př.n.l. Jeho genetický profil byl opět skvěle zachován a analýza byla zveřejněna roku 2012. Jeho Y-DNA patří do podskupiny G haploskupiny chromozómu Y lidské DNA definovaného polymorfizmy M201, P287, P15, L223 a L91 (G-L91, ISOGG G2a2b, bývalý "G2a4"). Nebyl určen jako žádná z podskupin navazujích na G-L91. Typy G-L91 se nyní většinou nacházejí na jižní Korsice. Jeho pleť je již světlá s dobře patrným tetováním.

 

Kromaňonský člověk

50882584_310117369641499_8571976169799286784_n.jpg

 

Kromaňonský člověk je vědecky nepřesné označení pro mladopaleolitického Homo sapiens. Je nejstarší známý anatomicky moderní člověk (Homo sapiens sapiens) v Evropě. Kromaňonci byly spojeni s velmi známými jeskynními malbami v Lascaux a s aurignacienskou kulturou, jejíž pozůstatky jsou známé z jižní Francie a Německa. Tyto statky byly opět nalezeny v Anglii. Jak si můžete povšimnout, dle rozboru DNA měli ranní Kromaňonci velmi tmavou pleť 

 

Rekonstrukce tváře mladé ženy, která žila kolem roku 7000 př.n.l.

51142179_310130349640201_6396009896420048896_n.jpg

 

Rekonstrukce tváře mladé ženy, která žila kolem roku 7000 př.n.l. Její kosterní pozůstatky objevili archeologové v roce 1993 v jeskyni Theopatra, která se nachází v severozápadní části Řecka. Dívka byla pojmenována Avgi (Úsvit), a to z toho důvodu, že žila v době, kterou vědci považují za počátek lidské civilizace. Dle struktury zubů byl věk ženy v době smrti určen na 18 let (plus mínus jeden rok). Okolnosti její smrti se ale z dochovaných pozůstatků vyčíst nedají.

 

Ötzi  - narodil se kolem roku 3300 př.n.l.

50988174_310132489639987_3031665703116603392_n.jpg

 

Ötzi známý též jako muž z ledovce, se narodil kolem roku 3300 př.n.l. a spadá tak do období pozdějšího eneolitu, jinak známé jako doba měděná. Podařilo se zjistit, že žil na jižních svazích Alp, konkrétně údolí Eisack a dětství trávil u vesnice Feldthurns, poblíž Brixenu, severně od Bolzána. Ötzi byl přibližně 165 cm vysoký, vážil asi 50 kg, noha odpovídala dnešní velikosti 38 a jeho věk se odhaduje na 45 let. Kůži mu pokrývalo 61 tetování, jejíchž smysl se nepodařili objasnit. Spolu s mumií byly nalezeny i zbytky jeho oděvu, bot a výbavy.

 

Whitehawkská žena žila asi před 5500 lety

50940452_310117456308157_7092972132375724032_n.jpg

 

Whitehawkská žena žila asi před 5500 lety. její ostatky byly nalezeny roku 1933 v britském Brightonu. Moderní průzkum odalil, že měřila pouze 145 cm, což bylo málo i na tehdejší poměry. Neměla žádné příznaky onemocnění zranění a jelikož v oblasti pánve byly nalezeny dětské kosti je pravděpodobné, že zemřela při porodu. V hrobu byly nalezeny amulety o kterých se věřilo, že odhánějí zlé duchy.

 

Muž ze Stonehenge neolit zhruba 8 000 až 5 000 let př.n.l.

51053043_310199292966640_201805193090695168_n.jpg

 

Muž ze Stonehenge, žijící v době raného neolitu. Období je známé rovněž jako mladší doba kamenná (zhruba 8 000 až 5 000 let př.n.l.), kdy namísto dosavadního lovu a sběru, se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Radiokarbonové datování prokázalo že žil někdy v letech 3630 až 3360 př.n.l. Ostatky byly vykopány roku 1863 v Winterbourne Stoke, Wiltshire. Původně pocházel z Jihovýchodní Anglie, nebo Walesu.

 

Jedenáctiletá dívka - Starověk

50919579_310129802973589_2795147102575919104_n.jpg

 

Rekonstrukce tváře jedenáctileté dívky z Athén, které bylo dáno jméno Myrtis. Zemřela během moru v roce 430 př.n.l.

 

Slonk Hillský muž žil v době před 2400 až 2200 lety

51368881_310117429641493_5756515199058182144_n.jpg

 

Slonk Hillský muž žil v době před 2400 až 2200 lety, tedy v době železné. Byl nalezen v roce 1968 nedaleko Brightonu, při kopání základů nákupního centra Holmbush. měl světlou kůži, hnědé nebo černé vlasy a hnědé oči.

 

Pachamská žena žila kolem roku 250

51278332_310117342974835_4317587196530917376_n.jpg

 

Pachamská žena žila kolem roku 250 v období kdy byla Anglie součástí římské říše. Její ostatky byly nalezeny v roce 1936 a analýza prokázala, že měla pravděpodobně světlou kůži, modré oči a blonďaté vlasy. Kosterní analýza prokázala že zemřela ve věku 25-35 let a pravděpodobně byla zavražděna.

 

Stafford Roadský muž žil v Anglii kolem roku 500

51061492_310117349641501_4251801977027035136_n.jpg

 

Stafford Roadský muž žil v Anglii kolem roku 500, tedy za saského období a jeho ostatky byly nalezeny v roce 1985. Jeho postava byla robustní, měřil 175 cm a zemřel patrně ve věku 45 let. Byť v jeho hrobě byly nalezeny zbraně a v rukou svíral nůž, příčinou smrti byl špatný chrup. V jeho ústech byla nalezena řada abscesů, včetně obřího v horní čelisti, který mu mohl způsobit otravu krve.

 

Ditchling Roadský muž žil před 4287 lety

51085233_310446422941927_6495117409236549632_n.jpg

 

Ditchling Roadský muž žil před 4287 lety v době bronzové a zemřel ve věku 25-35 let. Jako malé dítě (6-9 let) trpěl extrémní podvýživou, což zanechalo následky na jeho kostře. Analýza DNA rovněž prokázala, že trpěl Výsledky DNA také ukazují, že měl špatné zuby, o několik přišel a trpěl zubním kazem. Byl pohřben s keramickou nádobou u nohou a hlavicí šípu pod hlavou.

 

Rekonstrukce tváře Kromaňonce, který žil před 28 000 lety

51527929_310449259608310_7391620870826885120_n.jpg

 

Rekonstrukce tváře Kromaňonce, který žil před 28 000 lety. Jeho ostatky byly nalezeny roku 1868 v jeskyni Abri de Cro-Magnon ve Francii. jde o nejstarší známé pozůstatky anatomicky moderního člověka (Homo sapiens sapiens) v Evropě. proslavili se především dochovanými jeskynními malbami v Lascaux a s aurignacienskou kulturou, jejíž pozůstatky jsou známé z jižní Francie, Německa a dalších lokalit v Západní Evropě. 
Zkoumání DNA nalezené lebky prokázalo, že muž zemřel ve středním věku a trpěl genetickým onemocněním, které výrazně poznamenalo jeho kůži a způsobilo, že na jeho obličeji rostly velké nádory. Byly po celé jeho hlavě a poškodily rovněž levý sluchovod. Šlo o onemocnění známé jako neurofibromatóza typ NF 1, které se i dnes vyskytuje zhruba u jedné z 3000 osob. Nejčastější projevem NF1 je vznik světle hnědých skvrn na kůži. Jsou známy jako „café au lait spots” (skvrny bílé kávy) a postihují 95 % pacientů. Dalším příznakem NF1 bývá seskupení pih na neobvyklých místech, jako je např. podpaží, ve slabinách či pod prsy. V dospívání nebo na počátku dospělosti se lidem s NF1 vytvoří neurofibromy – nezhoubné nádory rostoucí na povrchu nervových tkání pod kůží. S přibývajícím věkem se zvětšují. Jejich počet je individuální - zatímco někteří lidé jich mají na těle jen několik, jiným pokrývají celé tělo. Většina neurofibromů není bolestivá. U některých dětí s NF1 se objevují poruchy učení a chování. Okolo 60 % dětí s NF1 vykazuje lehké mentální postižení. Může způsobovat rovněž makrocefalii (velkou hlavu), krátkozrakost a skoliózu (abnormální zakřivení páteře). Je docela dobře možné, takto vadný muž mohl být v komunitě šamenem.

 

Rekonstrukce podoby Kromaňonce, jehož ostatky byly rovněž nalezeny v jeskyni Lascaux

50920381_310453719607864_7279916231816118272_n.jpg

 

Rekonstrukce podoby muže z doby kamené, který žil před 160 000 let

51316383_310455312941038_3540601439153815552_n.jpg

 

Rekonstrukce podoby muže z doby kamené, který žil před 160 000 lety v Maroku. Autorem podoby je opět pár Adrie a Alfons Kennis